Ráno byl sluneční den, mě přišla vzbudit Rose. ,,Vstávej! Je nezviklé, že spíš takhle dlouho, upíři moc nespí!" zachichotala se. ,,No jo pořád!" zamručela jsem na ni z postele a podívala jsem se na budík. Bylo 8:00. ,,Juhúú!Snídaně je nastole!" ,,Jo, a ty si u nás spala?" ,,Ne, nespala, ale někdo na tebe přece musí dávat pozor,nemyslíš?" tímhle mě už naštvala a já jsem po ni hodila polštář. ,,Héééj, co to jako je?" vyjekla Rose. ,,Hej vy dvě nahoře, pohněte, ty vajíčka už jsou skoro studené!" ,,Jenže Kate zdržuje!" začala žalovat Rose. Já jsem na ni jak pětiletá holka vyplázla jazyka a zaprskala jsem. ,,Pohni, musíme zařídit ještě pár věcí." vyjela na mě. ,,Kolik?" ,,Mno.Asi 10." ,,Prejže pár. A vyjmenuj je!" řekla jsem otrávně a protočila jsem panenky. ,,Kudla,posloucháš mě vůbec? Všchno se dozvíš u snídaně." ,,No tak když musím." řekla jsem se otrráveně a začala jsem se smát. ,,Bože. Já snad chcípnu." zašeptala Rose a zakroutila hlavou. Vylezla jsem z postele a během pár vteřin jsem byla dole u snídaně, převléklá a učesaná. ,,Na to si budu muset zvyknout." ,,No tak to my taky." zasmála se Christina. ,,Takže za prví." začala Emmily ,,Musíš zpomalit své pohyby. Lidi o naší existenci nikdy nic nevěděli a tak by to mělo i zůstat. Za druhý,musíš ovládnout žízeň. Za třetí si vyber prsten,náramek, náhrdelníky čelenku, kterou by si musela neustále nosit, nikdy bys ji nemohla sundat, jen v noci." pokračoval Henry. Já jsem na něj hodila tázavý výraz. ,,Aby tě slunce nespálilo, ale ve vašem domě máte okna s nějakou ochrannou fólií, takže tady tě slunce nespálí, OK?" vysvětlila Rose. Já jsem pokývala hlavou že chápu. ,,To je to upírství tak těžký? To jsem teda nečekala. A vybírám si asi.... asi... náhrdelník."řekla jsem a Henry mi podal náhrdelník. ,,Fajn, tady ho máš."
Kámen vysel na černé koené šňůrce. ,,Díky, je moc krásný." pochválila jsem Henrryho a náhrdelník jsem si dala na krk. ,,Vyzkoušej ho," vybídla mě Christina. Já jsem uposlechla a vyšla jsem ven před dům. Sluneční paprsky mi nějak nevadili. Já jsem začala tančit. Rukou to vypadalo jako kdybych někomu chtěla vrazit do obličeje a u toho jsem si zpívala: ,,Yes! Oh,yes" ,,Další psychouš do party."uslyšela jsem Emilly. ,,A co?" otočila jsem se na ni s tázavým pohledem. ,,No radši nic."
,,A co se stane když ten náhrdelník sundám?"
,,Ne, to nedělej." zakřičela Rose, ale už bylo pozdě.Sundala jsem si náhrdelník a slunce začalo působit na moji kůži Kůže se začala pálit, skoro všude mi bylo vidět maso. Já jsem řvala bolestí. Henry ke mě přiběhl a ,,upírským během" mě dostal do domu. Christina vyběhla ze schodů, které vedly do sklepa a v ruce něco držela. Zbystřil mi čich. Chcristina měla v ruce krev. ,,Dělej, napí se!"řekla Christina a hodila mi krev. Otevřela jsem pusu a z ní mi čouhali upíří tesáky. Oddělala jsem víčko a nasála jsem. Do těla se mi přivalil neuvěřitelný příval energie. ,,seš blázen?" vyjel na mě Henry a vrazil mi facku. ,,Hej! To bolelo." vjela jsem na něj. ,,No a? Nemáš být tak blbá s prominutím." vykřikla na mě Rose. ,,Vzpamatuj se!" přidala se k ní Emmily a všichni kromě Christiny na mě přivalili hromau urážek. Měla jsem slzy na krajíčku, ale pokoušela jsem se zhluboka dýchat abych se nerozbrečlea. Už jsem to opravdu nevydržela a vrazila jsem do všech. ,,DEJTE MI VŠICNI POKOJ!" rozkřikal jsem se a vyběhla jsem po schodech do svého pokoje a tam jsem se zamkla. Slyšela jsem je bušit na dveře, ale nevmnívala jsem je.Přehrabovala jsem se v notácha jednu jsem vybrala. Vyndala jsem je z desek a usedla jsem ke klavíru. Byla to jediná věc která mě dokázala uklidnit. Nesnesla jsem už ani jednoho z nich. Byli mi pouze příťeží. Už jsem měla do breku, ale povolila jsem si pouze jednnu jedinou slzu. Hořkou slzu, slzu plnou nenávisti a smutku. Sváděla jsem vnitřní boj. Jestli mám spáchat sebevraždu nebo na dobro odcestovat a nevrátit se. Už přes polovinu mého těla chtěla klavír rozmlátit na kusy a jeden ostrý kus dřeva si zabodnout do srdce.. Bylo to k nevidržení. Ruce jsem svírala v pěst, a bouchla jsem jimi do klavíru.
,,Neee!" zakřičela jsem a ani jsem nevěděla proč. Už jsem v sobě nechtěla trýznit ten hnusný pocit. Pocit vinny. Rozbrečela jsem se a padla jsem na postel. V ruce jsem křečovitě svírala polštář.
,,Neee!" zakřičela jsem znova a zabořila jsem hlavu do polštáře. Když jsem zakřičela znova, do pokoje se dostal Henry. ,,Řekla jsem že mě máte nechat na pokoji!" vyštěkla jsem na něho a vyskočila jsem z postele.Byla jsem naštvaná. Na Henryho, na Rose, na Emilly a hlavně na sebe, jedniná Christina mě nechala na pokoji. Henry se na mě upřeně díval. Neviděl na mě moc, protože jsem stála v rohu pokoje a tam byla tma. Zelená barva pokoje mě neuklidňovala, spíš rozčilovala.
,,Co na mě tak civíš?!"vyjela jsem na něj znova a vystoupila jsem z rohu pokoje, Když jsem byla pod světlem Henry vytřeštil oči. ,,Ne,ne, to ne, to se nemělo stát"zašeptal a začal couvat z mého pokoje.
Žádné komentáře:
Okomentovat